Čas běží jako splašený a mám pocit, že jsem se za celý víkend, a to do něj počítám i pátek včetně už od rána, bo mám pocit, že jem se nezastavila, toho zažila tolik, jako za dlouhé týdny ne. A přitom jsem toho tak moc ani nedělala. Nicméně má obvyklá pracovní rutina byla porušena tím, že jsem ostala svou první oficiální "knihovnickou zakázku". A to, vypracovat rešerši. Na které jsem strávila skoro celý páteční den. Fakt jsem se totiž snažila, aby to za něco stálo. A poporavdě, jak mi to vyhledávání těch článků na škole moc nešlo a vždycky mě to prudilo si k diplomce nebo ostatním seminátrkám něco hledat, tak teď to byl příjemný návrat k něčemu, čemuž aspoň trochu rozumím (narozdíl od jiných věcí) a co je mi aspoň vzdáleně povědomé. Protože hned vzápětí přišel dotaz na zjištění bodů z RIVu a jak s tím souvisejí h-index, resp. inpakt faktor článku v jednom periodiku a to už jsem byla zase úplně mimo. Mám pocit, že kdyby neexistoval Google a odborné webovky jako WikiKnihovna a Wikisofia, kde je to dost obsáhle, ale přitom jasně vysvětleno, tak bych asi pošla.
Nicméně můj víkend začal hned cestou z práce, kdy jsem se snažila stihnout vlak. A kam? "Do Prahe, paní, do Prahe." A tam jsem, hm, střílela lidi laserem (btw. Laser Arena Praha má super slevy pro neziskovky, i když za mě z hráčského prožiku zatím válí Brno a jeho určitě nadopovaní uvaděči), koukala po Svojsíkovi a Koseové na Vyšehradě, bavila se s tran- i bio-klukama a holkama, viděla naživo božského Káju s rodinou (a taky Absolonovou a Zacha, ale ti to měli v popisu práce a za ty jsem si zaplatila, za K.G. ne) a tři hodiny s ním dýchala jeden vzduch v místnosti (nebo přesněji on mi dýchal na záda), hrála jsem si na gestapo při ochraně Heydricha před odbojem (a nechala se o půlnoci natáčet zděšenými Japončíky házejíc po lidech papírové koule na gumě, což jim z nějakého důvodu přišlo divné a natáčeníhodné) a vyzkoumala, že se dělá originál český višňový cider. Prostě víkend jak má být. Kdo by chtěl nudit doma? :-D
