Se zhoršujícím počasím jsem měla minulý týden dojem, jako by léto doopravdy končilo. Měla jsem méně energie, více jsem odpočívala. Ale zase mi to alo možnost se více soustředit na sebe a to, že si mohu užít ty chvíle pohody a odpočinku. Ne, pořád jen bláznit venku a pořád něco dělat.
V práci to bylo zajímavé, protože několik kolegů mělo celý týden, nebo alespoň jeho část, dovolenou. Takže se mi stalo, že jsem v úterý opět byla na potravinové a hygienické pomoci, kam nám přišlo rekordních jedenáct klientů. A v pátek jsme dokonce musela být sama na recepci, protože už prostě nikdo jiný nebyl, kdo by tam mohl jít. Ale naštěstí byl klid, takže se žádná katastrofa, způsobená mou neznalou přítomností, nestala. Ve zbytku času jsem chystala balíčky pomoci, protože jsme po takovém nájezdu byli jak u snědeného krámu. A také jsem pomáhala s návrhem nových letáčků a zařizovala budoucí firemní akce. Dokonce jsem do práce vyzkoušela vzít i své nové botky samochodky, ale zjistila, že po betonu se v nich chodí o hodně hůře než v přírodě.
Našla jsem si ale i pár chvílí času na nějaké to ježdění na kole po okolí. Pár kilometrů sem a pár zase tam. Začala jsem také číst knihu Život zn. Hygge: první hygge román od Rosie Blake. A sice jsem teprve v polovině knihy, takže ještě moc netuším zápletku. Ale jako takové odpočinkově čtení plné tipů, jak si užívat volné chvíle, je to moc fajn. A tak se jich držím. O víkendu jsem se zúčastnila jedné super grilovací party, protože se nám kamarádka vrátila po dvou měsících z Indonésie, tak jsme jí takto přivítali doma. V sobotu jsem objížděla hřbitovy (a trošku si přitom odřela auto, ajajaj) a pracovala na zahradě – sběr jablek začal. A v neděli jsem byla na naší oddílové radě skautského oddílu Strážkyně přátelství strazkyne.wakan.cz, abychom s holkami naplánovaly celý další skautský rok a také blížící se nábor nováčků. V neděli jsem začala, když se mi odpoledne nechtělo nic dělat, koukat na seriál Black Mirror. Je to vážně brilantní. Brutální, ale brilantní.
Také nevím, jestli jsem zde zmiňovala projekt mých kamarádů Emergence Magazine. Je to trošku eko-teroristický online magazín (v angličtině), ale pokud člověk přijme to, že lidičky, co to píší, jsou romantici a srdcaři, najde v tom velkou krásu a spoustu jemnocitu vzhledem k přírodě a jejímu prožívání.
A kromě jiných věcí kolem pozitivní psychologie jsem se zapsala do online kurzu na Berkeley The Science of Happiness (the first MOOC to teach positive psychology. Learn science-based principles and practices for a happy, meaningful life). Kurz začal teprve tento týden, takže nevím, jaké to bude. Ale už jen ten fakt, že jej zaštiťuje Berkeley, mi dává naději, že to bude cenná zkušenost.
Ve vzdělávání také pokračuji pomocí online magazínu Greater Good: the Science of a Meaningful Life. Je také pod záštitou Berkeley a zaměřuje své články na oblast výzkumu kořenů soucitu, štěstí a altruismu. Některé texty jsou tam moc pěkné, jen si člověk musí vybrat to, co zrovna potřebuje nebo co mu pasuje.
***
A nezapomeňte, že kreativita vás zachrání v jakékoliv situaci...
