Tentokrát jsem si slíbila, že budu stručná. Jednak proto, že se toho tento týden až tak moc nedělo, a hlavně proto, aby si čtenáři oddychli od nekonečných textů, hi.
V práci byla tento týden pohodička. Tím, že jsou jarní prázdniny, tak nám sice mnoho kolegů chybělo. Ale zase to bylo vyváženo klidem a soustředěností na práci, která v plném domě mnohdy chybí. Nicméně jsem měla pocit, že mi vše šlo relativně dobře od ruky, a tak nějak jsem ze sebe měla radost. Až na to, že jsem byla permanentně unavená, jelikož se mi nějak nedařilo celý týden dohnat víkendový spánkový deficit.
V úterý se vrátila doba ledová. V tai-chi jsme hlavně opakovali Na cestě za dokonalostí není nikdy dost tréninku. Obzvláště, když jsme měli teď dvoutýdenní pauzu, takže jsme toho spoustu zapomněli (nebo alespoň já).
Ve středu sportovní taneční a vždy přítomná bolest nohou. Kromě obligátní půlhodinové běhací rozcvičky jsme dělali sestavičku do cha-chi, valčík a opakování waltzu.
Ve čtvrtek jsem si na radu kolegyňky z práce koupila pěkné barevné letní šaty. Akorát jsme pak po středě měla pocit, že mi v józe a břišních tancích upadnou nohy. Ale zvládla jsem to. V tancích nás bylo málo, přišly jsme jen tři, protože si všichni užívali někde volna, takže to byla skoro taková individuální lekce, hi.
V pátek mě pak večer čekal již od Vánoc plánovaný bowling s kolegy tanečníky. Moc mi to nešlo, ale protože mi to nejde nikdy, tak to není žádné překvapení. Užila jsem si to i tak, byl to super večer.
V sobotu mě čekala má první jízda v životě autem s přívěsem. A zvládla jsem to. Já přežila, auto také, i skříň, kterou jsem vezla. Juch! A že se to tak sešlo, tak jsem na bowling vyrazila i v sobotu, jenže tentokrát s kolegy z práce. Už si tam ze mě obsluha dělala srandu, jestli mi mají založit otevřený účet, hi. A musím říci, že pak doopravdy bolela ruka. Ale stálo to za to. Další vydařený večer.
Jen ten spánek jsem v neděli moc nedohnala, protože tím, že bylo venku tak hezky, lákalo mě sluníčko na procházku. Zvládla jsem ale odpočívat pak ještě později během dne a měla pocit, že jsem konečně ovládla umění relaxovat a nic nedělat. Doporučuji. Občas je to moc prospěšné.
