Ani poslední adventní týden mi nedal vydechnout. Když je toho moc, tak je toho moc. Ale co pomáhá. Plánovat a věcem dát řád a pořádek. A tak se mi do pracovního týdne vešlo všechno, co jsem potřebovala, a ještě jsem měla čas i na svůj život po životě (alias popracovní setkávání).
V pondělí byl ještě docela klid, takže jsme měla možnost se trochu zotavit se minulého víkendu.
Ale v úterý začal klasický předvánoční shon a až do konce týdne neskončil. Hned ráno jsem totiž šla domlouvat se svou kolegyňkou výstavu do jedné olomoucké knihovny. Paní knihovnice na nás byly moc milé, takže jsem se nakonec zdržely asi hodinu. Ale vše jsme domluvily a vyřešily, takže jsem z toho měla obrovskou radost. Dále jsme místo celopersonální porady měly přednášku o svobodě a demokracii. Některé myšlenky pana přednášejícího byly zajímavé. Ale jinak formu prezentace: „Nemám k tomu co dodat, přečtěte si,“ doopravdy nemusím. Takže jsem z toho byla bohužel zklamaná. Potom jsme šli s kolegy z oddělení na společný oběd. Stejně jako společnost bylo o jídlo výborné, takže mi to hezky zvedlo náladu. A odpoledne mě čekala ještě jedna přednáška expertky na arabštinu a perštinu o Iráku a Iránu. Povídala nám nejen o historii a konfliktech v obou zemích, ale i jak jsou na tom teď. A hlavně promítala fotografie, protože se odtamtud na konci listopadu vrátila. Úplně mě nadchla, a kdybych ještě měla nějakou dovolenou, rozjedu se tam. Letos mě ten arabský svět vskutku nadchnul. A po práci jsem ještě šla s kamarádem ze střední na punč z rybízového vína s tabaskem (vskutku jedinečný zážitek).
Středa byla jiná úplně celá. Nejela jsem totiž do Olomouce, ale zůstávala doma, protože nás konal dopolední maraton workshopů na jedné ze středních škol zde v Šumperku. Já jsem si s žáky povídala o původu oblečení. Tak schválně, víte, z jakých zemí pochází vaše oblečení? Koukněte na lístečky za krkem a nestačte se divit. A co s tím? Nakupujte výrobky z České republiky, recyklujte, upcyklujte, rozdávejte, nakupujte v second-handech, a hlavně o tom s lidmi mluvte. Protože jen tak docílíme společnými silami toho, aby se něco změnilo…
Video "Zlatá mládež 2 - V indické továrně" jsem pouštěla studentům jako příklad toho, jak se oblečení vyrabí (zdroj: YouTube)
Odpoledne jsem se sešla na kávu s bývalou kolegyňkou, takže jsme si pověděly všechny novinky a povykládaly, co se za toho půlroku, co jsme se neviděly, událo. A pak jsem vyrazila do divadla na představení Sladké mámení. A to vřele doporučuji. Komedie pro dospělé o tom, jak si dvě paničky zřídily obchod se spodním prádlem. Ale jejich manželé jim to nevěří, a nakonec se musejí sami stát manekýny, někdy i dámského prádla. Už dlouho jsem se tak od srdce nezasmála.
Ve čtvrtek jsme měli kouzelné firemní vánoční posezení. Ale protože je nás celkem jen asi dvacet, bylo to pěkné a komorní. Kolega promítal fotografie ze své svatby. Rozdávaly se dárečky. Testovalo se víno. A nakonec i náš pan ředitel vytáhl kytaru a my až do noci pěly písně. Tento večer mi ukázal, že jsem na správném místě, a že je mi tam dobře.
V pátek jsme jeli s kolegou služebně do Lipníku nad Bečvou. Takže jsem se konečně dostala ven z kanceláře. A zrovna bylo hezky, svítilo sluníčko, takže to bylo krásné zakončení dalšího pracovního týdne. Ale to už jsem spěchala na vlak, abych stihla domluvený sraz s kamarády tanečníky, neb jsme se půlroku neviděli. A že to naše setkání zase stálo za to!
V sobotu jsem měla dopolední pracovní skype k tvorbě nové skautské odborky o genderové rovnosti. Díky moc své mentorce za rozšíření mých obzorů o tématu, a hlavně za využití některých metod designu služeb k práci. Bylo to poučné a efektivní. Mluvily jsme o stereotypech ve školách, o hračkách, designu a marketingovém průmyslu. Řešily jsme rozdíly v časopisech pro kluky a pro holky. Ale také o tom, jak se stereotypy vkládají do naší mluvy a našeho jednání. Například jsem si zkusila udělat test míry mých stereotypů vůči ženám a mužům, a upřímně, nedopadla jsem tak dobře, jak jsem si myslela…
Video z TEDxBasel "Are you biased? I am" od Kristen Pressner o genderu v pracovním prostředí (zdroj: YouTube)
Odpoledne jsem se pak zúčastnila poslední letošní oddílové rady, při níž jsme zhodnotily uplynulý rok a naplánovaly ten další. A odpoledne jsem už jen odpočívala. V neděli mě totiž čekaly první vánoční návštěvy a také pracovní večer našeho skautského střediska, které se všechny moc povedly.
A pozor na mně, už zase kradu děti, hihi...
