top of page

Když v Praze svítí úplněk...



První plný pracovní týden v novém roce byl pro mě naplněn mnoha úkoly pojícími se s novým rokem, stejně tak jako s dotahováním toho, co jsem v roce minulém nestihla.


Od začátku ledna tady byli kamarádi z Chorvatska, aby si užili lyžování. Sněhu pro nás sice moc nebylo, ale oni byli z těch několika centimetrů nadšení. Ve středu 8. ledna 2020 slavil jejich skautský oddíl 64. narozeniny, a tak vyrazili z hor na malou oslavu sem do města. Zde jsem se s nimi potkala alespoň na malou chvíli na kávu a popovídání si o novinkách. Ale před pátou hodinou už jsem musela běžet, protože mě čekalo dojemné, avšak milé divadlo Romance pro křídlovku. Jedná se o dramatizaci známého díla Františka Hrubína o mladíkovi, který se zamiluje do kolotočářky.


Ve čtvrtek jsem si užívala mega kávu s kamarádkou v Olomouci. Ta mě nadchla svým plánem procestovat půl rok po Evropě jako stážistka v nejrůznějších asociacích pro duševní i mentální rozvoj. Alias, když studentka sociální práce vyrazí na cesty.


V pátek jsem měla sraz s kolegy z bývalé práce ve vinárně, kde si každý návštěvník může sám točit víno, které se mu zlíbí. A zaplatí až na konci. Také jsme tam oproti plánovaným čtyřem hodinám, strávili hodin šest. Ale byla to paráda. Už jsem se dlouho tak nepobavila.



Po několika hodinách spánku jsem autobusem a potom vlakem vyjela do Prahy. Zde mě totiž čekalo osazenstvo naší oddílové rady, abychom se poradily o letošním táboře. A šlo nám to hezky od ruky. Už máme i téma a vedoucí programu. Odpoledne jsem vyrazily na oběd do vegetariánského bufetu a na výstavu Czech Press Photo ve staroměstské radnici. Ta se mi moc líbila a vřele ji doporučuji. Shlédnete zde několik desítek publicistických i uměleckých fotografií z uplynulého roku. Výstava potrvá už jen do 30. ledna 2020.


Odpoledne jsem vyrazila na setkání s dávným kamarádem a krásnou duší do budhistického centra. To místo má jedinečnou energii a hodně mě to tam nabilo a setkání bylo vřelé a inspirativní. Přála bych všem, aby měli kolem sebe lidi, kteří je podporují a dodávají jim chuť vrhnout se do něčeho nového nebo ve stávajícím vytrvat. Na kteréž plynule navázalo ještě jedno setkání v malé vinárničce na Letné. Tam jsem měla jedno napůl přátelské, napůl skautské pracovní setkání. Které i přes to, že trvalo dvě hodiny, uteklo lusknutím prstu. Ale to už jsem běžela zpátky za oddílovou radou, abych je postřílela v laser game. Nebo spíše oni mě… :D Byla jsem předposlední. Ale moc jsem si to užila.


V neděli jsem měla sraz s mou souputnicí Zuzkou ohledně genderové odborky, kde jsme se nad ranní kávou zamýšlely nad finální podobou textu odborky. Bylo prima jednou pracovat takto naživo, a ne distančně přes sdílený dokument nebo skype. Ale víkend ještě nekončil. Zakousla jsem něco malého a běžela na Florenc vyzvednout kamaráda Andreho, který přijel na České republiky na víkendovou návštěvu. Tak jsme chvíli courali Prahou užívajíce si odrazy slunečních paprsků na Vltavě. A nakonec skončili na kávě ve Skautském institutu, protože kam jinam bych ho měla v Praze jako skautka na kávu vzít…? Ale vlak mi jel záhy, takže už jsem zase byla v poklusu. Sotva jsem dorazila domů, hodila jsem se do gala a běžela na první lekci pokročilých tanečních kurzů pro dospělé. Jako asistentka. Cha!


bottom of page