O víkendu 22. - 24. března 2024 se v centru environmentální výchovy Sluňákov v Horce nad Moravou konal první ze dvou workshopů zaměřených na práci s tělem pro pracovníky s mládeží a učiteli. Ve třech dnech jsme se zaměřili na témata bezpečný prostor pro práci s tematikou těla, základní pojmy a jejich pochopení, těla v médiích a veřejném prostoru, zesměšňování a šikana na základě vzhledu, přirozený pohyb, kreativní řešení problémů ve skupinách a představili si program Erasmus+.
Bezpečný prostor pro práci s tematikou těla
Bezpečný prostor je základním stavebním kamenem proto, aby bylo možné s tematikou těla s mladými lidmi začít pracovat. Pokud se účastníci nebo žáci necítí dobře, je velmi nepravděpodobné, že by se začali svěřovat a účastnili se diskuzí více do hloubky.
Jako nejdůležitější elementy bezpečného prostoru skupina definovala tyto: pravidlo pěti vtřein, možnost volby, nehodnocení druhých, vstřícnost, naslouchání, bezpodmínečné přijetí sebe i druhých, autenticita, možnost odejít, nedělat ostatním co nechci zažívat sám, respektující komunikace, participativní pravidla, vnímání limitů a hranic, optická opora během lekcí, nebýt expertem na životy ostatních, reflexe a zpětná vazba, být součástí kolektivu, otevřenost a rovnost, spoluvytváření vztahů, pojmenování svých emocí, mluvení sám za sebe, odložení přetvářky, podpora každého bez rozdílu, komunikační strategie dosahování potřeb mladých lidí.
Je tedy nezbytné pamatovat na to, že je potřeba vytvořit bezpečný prostor doopravdy pro všechny. Jak mladé lidi, tak facilitátory a další zainteresované subjekty.
Základní pojmy a jejich pochopení
Co je to body image (obraz těla), pozitivní a negativní obraz těla, tělesná neutralita a pozitiva nebo například zesměšňování či šikana na základě tělesného zjevu, je jen výsek z témat, které byly osvětleny v úvodu víkendu.
Účastníci se také zamysleli nad tím, jací aktéři mají jakou měrou vliv na to, jaký obraz těla každý jedinec má, a jak jej to formuje vzhledem k sebepřijetí či odmítání. V diskuzi vyplynulo, že je pro mladé lidi důležité zapadnout, a tak je pro ně téma identity velmi důležité a jsou tak náchylnější k citlivému vnímání komentářů od jiných lidí (což se s věkem proměňuje). To, jak daný komentář zpracujeme je také výrazně závislé na situaci a individuálním rozpoložení toho, koho se týká. Mohou na to mít podprahový vliv i média nebo autority, se kterými se mladí lidé setkávají. Sebepřijetí napomáhají harmonické a podpůrné vztahy, zvyšování sebevědomí.
Dále se účastníci věnovali několika následujícím otázkám:
Poprvé se účastním aktivity týkající se tématu/otázek těla.
Vím, kde hledat informace související s tématy/problémy týkajícími se těla.
Starám se o své tělo.
Za své tělo se nestydím.
Nesrovnávám svůj vzhled s nikým jiným.
Být krásný usnadňuje život.
Debata and těmito oblastmi přinesla mnoho zajímavých podnětů a uvědomění si. Například to, že pocit studu za vlastní tělo je rozdílný za světla a ve tmě, nebo v oblečení či v plavkách. Že je možné se s někým srovnávat i pochvalně a pozitivně. A že paradigma krásy se těžko vyjadřuje a je tedy náročné říci, jakou měrou je vlivem na to, jaký život “krásní” lidé žijí.
Jako facilitátor nějaké aktivity je možné vnímat tři roviny práce s mladými lidmi. První je osobní, já sám jsem příkladem. Druhá je situační, kdy otevírám prostor pro ptaní se a zkoumání tematiky těla. A třetí je přesahující mé znalosti a kompetence, kdy je potřeba si pozvat na pomoc odborníka.
Těla v médiích a veřejném prostoru
Zobrazení těl ve veřejném prostoru a na sociálních i jiných online médiích je kapitola sama pro sebe. Je totiž stejně pestré jako lidské postavy samy.
Jako zásadní se jevila během diskuze otázka toho, kdo udává vedení tomu, jak se těla zobrazují a jak se s nimi v médiích pracuje. A kdo tento narativ může ovlivnit. Jestli je rozdíl v zobrazování ženského a mužského těla a kdo to může změnit. Řeč se točila také kolem autenticity a etické vhodnosti úpravy fotek. Jak moc jsou konzumenti vystavování nereálným ideálům krásy, a které typy těl například ve veřejném prostoru tím pádem chybí. Existuje něco jako design bez bariér?
Zesměšňování a šikana na základě vzhledu
Zesměšňování a šikana podmíněná fyzickými proporcemi je jedna z věcí, která se může dotýkat každého. A není na ni lepší obrana, než zdravé sebevědomý a vhodná reakce po vyhodnocení situace, ve které se děje.
Skupina se zamýšlela nad tím, jak pomoci obětem zesměšňování a šikany. Jaká je role učitele nebo facilitátora a kde je hranice toho, kam až by měl zakročit. Kdy nechat aktéry si situaci vyřešit sami, a kdy je vhodné zasáhnout (i za cenu stigmatizace oběti). Jak v tom hrají roli vlastní hranice a to, jak daná situace rezonuje v pracovnících s mládeží a učitelích jako v individuích, a až potažmo vzdělavatelích.
Přirozený pohyb
Sobotní večer se nesl v duchu aktivit Vnitřní rytmus, Hledání vlastního tempa a Taneční plynutí. Byl to moment, ve kterém mohli zájemci prozkoumat vlastní tělesnou schránku a to, jak se cítí při různých rytmech a prozkoumává tak přirozený pohyb a prostor. Šlo také záměrně o aktivní fyzický pohyb, který po celém dni debat a činností přišel vhod.
Později došlo k přidání několika dalších aktivit od účastníků, takže proběhly například sebeláska s Kateřinou Olivovo,; třikrát oběhni vybraného člověka, udržuj rovnoramenný trojúhelník mezi sebou a dalšími dvěma lidmi, v místnosti jdi konstantní rychlostí po přímce společně se všemi ostatními (za světla, se zavřenýma očima, po čtyřech), letadlové lodě (nacítění skupiny a taktika, pohyb) a na závěr kvíz.
Kreativní řešení problémů ve skupinách
Nedělní dopoledne se neslo v duchu dvou přístupu pro práci s týmem nebo projektovou skupinou. A to Šest myšlenkových klobouků a Učení založené na úkolu/problému.
Šest myšlenkových klobouků je metoda napomáhající racionalizaci a rozštěpení diskuze do klastrů podle šesti barevných klobouků. Modrý znamená racionalitu a kontrolu, Bílý fakta a informace. Červený emoce, Žlutý optimismus a příležitosti. Zelený kreativitu a nové nápady. Černý pesimismu a rizika. Skupina si metodu vyzkoušela na příkladu řešení situace, kdy by školní docházka měla začínat až v 9:00.
Druhou metod je pak Učení založené na úkolu/problému, které pracuje s řešením problému v tzv. problémovém cyklu. Prezentace problému - co víme a nevíme - definice problému - hledání odpovědí - práce se znalostmi (aplikace) - řešení - výběr - reflexe - … Touto smyčkou je možné efektivně nalézt řešení problému. Skupina si metodu vyzkoušela na příkladu řešení problému, že je v útulcích příliš mnoho zvířat tmavší srsti, kterým je potřeba najít domov.
Diskuze v akváriu
Jako závěrečná aktivita byla tzv. diskuze v akváriu, kdy se vždy tři účastníci sesedli doprostřed místnosti, aby debatovali o zvoleném tématu. Kdokoli chtěl, mohla je v jakékoli chvíli přerušit, a s někým z nich se vyměnit.
Diskuze probíhaly na témata:
Příklady užití výtvarné tvorby ve výtvarné výchově.
Jakým smyslem se nejraději nebo nejlépe učíte?
Kde je hranice svobody vyjadřování?
Závěrem
Víkend byl plný podnětných rozhovorů, nových podnětů a sdílených zkušeností jak z formálního, tak neformálního sektoru.
Témata, o která byl ve skupině zájem, ale je lepší je nechat odborníkům, jsou sexuální identita dětí, mateřství jako nástroj přijetí ve společnosti, poruchy příjmu potravy, úzkost, nástroje proti vyhoření.
Na druhém workshopu BODYkind, který proběhne o víkendu 5. - 7. dubna 2024 se budou probírat témata gender, identita, inkluze, stereotypy a umění. Pokud vás to zaujalo, stále se můžete přihlásit.
Tipy na sledování:
Konsent
Nevypusť duši (aplikace Nepanikař)
Arpok
Moje tělo je moje
Amnesty International
Anabell
Centra krizové prevence
Locika
Instagram sve.pravne, 3pe.online, Vzkazy na těle
podcasty Krása, Hrana, Vyhonit ďábla
televizní série Na záchodcích
