V týdnu mezi 1. a 9. srpnem 2022 jsem se vydala do rumunských karpatských hor, abych se zúčastnila mezinárodního školení Earth Mentors pod vedením Bogdyho z Dreams for life a Sandry z Actions for change. Nořili jsme se do hlubinné ekologie v propojením s modelem lidské psychiky dle Billa Plotkina a byl to neobyčejný čas v přírodě planý pravých emocí a lidských propojení. Děkuji programu Erasmus+ za financování této iniciativy.
Přijížděla jsem na něj však s jednou otázkou:
Jak se chovat autenticky a v souladu s vlastními pocity, i kdyby si ostatní lidé měli myslet, že jsem šílená?
Model Billa Plotkina, autora známé knihy Wild Mind, pracuje s tzv. Mapou celistvosti. Celistvost každého člověka se skládá z několika vrstev – ego (naše vědomí), duše (naše jedinečnost), duch (energie života) a naše já (čtyři archetypy znázorňující čtyři zdravé části našeho bytí stejně jako jejich subpersonality znázorňující nezdravé části nás samých). Po celý týden jsme se snažili jak o větší uvědomování si těch zdravých, a nalézání způsobů, jak je můžeme mít více přítomné ve svém každodenním životě, stejně tak, jako o dialog s těmi nezdravými a vysledování modelů, jak s nimi můžeme pracovat tak, aby nám sloužili, a ne ubližovali.
Neptej se, co svět potřebuje, ale ptej se, co ti přináší pocit, že jsi naživu. Protože svět potřebuje lidi, kteří jsou naživu.
V průběhu školení jsme se také zabývali metodou mentoringu pomocí upřímného a vědomého kontaktu s těmi ostatními, pomocí aktivní a přítomného naslouchání, pomocí metody zrcadlení v komunikaci a dávání zpětné vazby.
Náš největší strach není naše temnota, ale naše světlo. Ne to, že jsme nekoneční, ale vědomí, že jsme schopni dokázat cokoliv.
Nezáleží na tom, jak malí se můžeme cítit. I tak můžeme mít velký dopad na celý svět.
Sorrow
Dear Spruce,
You, all-seeing creature,
You, witness of ages,
You, guard of the Forest,
You, beautiful tree.
I am greeting you with all my Love,
all my humbleness, with the whole myself.
How many encounters have you seen,
how many young and old once
come under your branches to seek shelter?
To seek a shadow, to seek protection?
How many families, friends or lovers
came near to enjoy their time together?
But came some of them to enjoy their time with you?
Came at least one of them to talk to you, to hug you?
Sitting comfortably by your side
I would prefer to your company
among company of many others.
I would share my thoughts, time
and energy with you.
I would tell you a story of my life,
tell you my successes and failures.
I would tell you who I am
and what are my gifts.
I would tell you where I was
and where I will go.
But you, you would have to stay here,
in solitude and silence.
You would have to just stay and listen,
with no possibility to answer or hug back.
You would have to be left behind,
to be abandoned and alone.
And I don´t want to do that to you.
You would be sad and cry.
Lacking hope to see the places I have seen.
Loosing chance to be heard and to be loved.
Dear Spruce,
You all-seeing creature, witness of ages,
guard of the Forest, a beautiful tree.
I see your dry brunches of loneliness now,
I see you tears of sorrow on your bark.
How many people came and then left you alone?
Má síla je mé vlídné srdce. Budu ho používat tak často a jak nejvíce budu moci, i kdyby si ostatní mysleli, že jsme šílená.
Můj plán aktivit k povzbuzení čtyř částí mé celistvosti:
S – alespoň jedno obejmutí denně
J – strávit alespoň 30 minut denně v přírodě
V – vést si deník vděčnosti
Z – přijmout nebo vytvořit jeden kus umění denně
