Tento týden mi přinesl zase hodně nového. Přiučila jsem se něco o starém umění Sri Lanky, zúčastnila se online porady redakce časopisu Skauting, věnovala nějaký čas multimédiím i pobytu v přírodě. Vyváženost ve všech ohledech.
Haiti
Na Haiti by teď stejně jako nyní končilo školní pololetí, ale protože mají letos tamní děti školní rok poněkud jinak strukturovaný, protože jim tento školní rok začal teprve v listopadu, musejí si na něj ještě počkat do začátku března. Mezitím se ale mohou těšit na velký karneval, který bývá slaven v polovině února přináší malým i velkým mnoho radosti a obecného veselí. Naši partneři hlásí, že je na Haiti nyní poměrně sucho. Což je proti podzimním a zimním dešťům změna. Tak jen nahlas doufám, že ta sucha zase nebudou příliš extrémní, jako tomu bylo loni.
Konečně mám od všech partnerů vyúčtování za podzimní semestr. Zkontrolovala jsem je a početně jsou všechny dobře (protože i vysokoškolsky studovaným lidem se tam občas vloudí chybička v násobilce). A proto mi nic nebrání tomu, poslat pro děti příspěvek na jarní semestr tohoto školního roku.
V kanceláři přemýšlíme, co dělat se zbylými diáři na skladě. Je jich ještě dvě stě padesát. Máte nápad, co by se s nimi mohlo udělat, ideálně pro dobrou věc?
Porada redakce Skautingu
Proběhla naše poslední online porada se stávajícím šéfredaktorem časopisu Skauting Tomem, a já osobně jsem si ji moc užila. Plánovali jsme červnové číslo s tématem Jak vést a rozvíjet sebe sama. Nejedná se tentokrát o typicky metodické nebo výchovné číslo, jako tomu bývá jindy, ale bude zaměřené hodně na práci sám se sebou a o sobě. Proto i porada byla více o nás než o naší práci, a proto byla tak super. Hodně jsem se toho dozvěděla nejen o svých spolupracovnících v redakci, ale také načerpala už jen z porady spoustu myšlenek a nápadů na to, jak sama sebe rozvíjet. Moc se těším, co všechno si pak ještě přečtu v již hotovém čísle. A navíc jsem v průběhu procesu zvládla být také necelé ty čtyři hodiny výtvarně kreativní, což mě těší dvojnásob.
Přednášky, filmy, hry
V úterý jsem se ponořila díky přednášce Staré umění Srí Lanky přednášené pedagogem RNDr. Aleš Krejčí, CSc. Netušila jsem, že má Sri Lanka tolik památek UNESCO a že mohou být od sebe natolik vzdálené a rozmanité. Samozřejmě vliv buddhismu zakládá na celém území hlavní náboženskou stavbu stúpu, ale najdeme zde i mnoho jiných pozoruhodností. Například čtyřboký chrám ve tvaru pagody nebo nejstarší dochované zahrady na náhorní plošině velké skály. Je to nádhera a já doufám, že budu mít možnost se tam sama jednou podívat.
Začala jsem sledovat seriál Dámský gambit (The Queen´s Gambit) o slavné ženské šachistce Beth Harmon odehrávající se ve Spojených státech v sedmdesátých letech. A i přes to, že jsem šachům nikdy moc nerozuměla, protože tvorba strategií a přemýšlení dlouho dopředu mi moc nejdou, tak mě sedmidílnou minisérii zaujal tak, že jsem ho shlédla celý za několik dní. Také jsem začala koukat na filmy režiséra Roberta Zemeckise.
Viděla jsem od něj snímek Muž na laně (The Walk) popisující pravdivou událost ze života provazochodce jménem Philippe Petit. Jako jediný člověk na světě totiž přešel na laně sto čtyřicet stop širokou mezeru mezi dvěma věžemi obchodního centra v New Yorku. A to v roce 1974, když jedna z nich ještě ani nebyla dokončená. Je to moc povedený snímek, a popravdě už jsem se u filmu tak dlouho tolik nebála, že hlavní hrdina zemře… Dále jsem shlédla ještě snímek Vítejte v Marwenu (Welcome to Marven) popisující pravdivou událost Marka Hogancampa, který byl násilně přepaden a po útoku mu zůstaly trvalé následky. Před touto událostí byl ilustrátor a slavný umělec. Potom se nedokázal ani podepsat. Našel si však způsob, jak to kompenzovat, a to že vytvořil na svém dvorku maketu belgického města Marwen, ve kterém pomocí akčních figurek tvořil a fotil příběhy svých hrdinů. Stal se tím velmi slavný a své fotografie vystavoval po celé zemi. A v neposlední řadě jsem se také podívala na filmovou adaptaci knihy Čarodějnice (The Witches) původně od Roalda Dahla. I přes to, že se jedná o úzkou knihu pro děti, povedlo se ji věrně převést na filmové plátno. Stále se sice jedná o fantaskní pohádku, ale má ten nádech „co kdyby“, jako všechny Dahlovy příběhy.
Zaujala mě také starší krátká logická počítačová hra Gorogoa, takže pokud máte rádi logické hádanky a puzzle, vřele doporučuji. Je zajímavá nejen svým zpracováním, ale také konečnou myšlenkou hledání živlů a elementů v osudech lidí.
Běžky
Bylo by smutné nevyužít tak krásného počasí a nevyrazit na běžky. Jeden den jsem vyrazila z Přemyslova kolem Tří kamenů. Zezačátku bylo sice pod mrakem, ale pak se krásně vyčasilo a jelo se mi báječně. Výhledy z vrcholku skal byl nádherný. Měla jsem hřeben na jedné straně, a Nové Losiny na straně druhé, jako na dlani.
Jindy jsem se vypravila jen ze Šumperka do Rejchartic. Trasa tam sice není nic moc, ani co do výhledů, ani co do běžkařského zážitku, ale mám ji hned za domem, takže jsem si ji s povděkem využila. Však který jiný rok bylo možné vyrazit na lyže přímo z domova?
...
A nebojte, na každý problém existuje řešení. Jen je potřeba jej kreativně najít a realizovat. I kdyby vám ostatní říkali, že to nejde...
Ano, doopravdy takto moje kočká spává, hihi.