top of page

Let's draw together, školení o grafické facilitaci ve španělské Cabře



V jihošpanělské Andalusii se v krásném malém městě Cabra konalo od 12. do 21. září 2022 školení pracovníků s mládeží Let´s draw together. Bylo zaměřeno na grafickou facilitaci a zvyšování kompetencí k využívání grafických prvků při práci s mládeží.


Školení bylo jak pro pracovníky s mládeží, kteří nemají s grafickou facilitací žádnou zkušenost, tak pro umělce, kteří by rádi svoje znalosti a dovednosti poslali dál do světa. Začínali jsme tedy úplnými grafickými základy, ale v průběhu projektu bylo možné si i hodně dovedností trénovat a sdílet zkušenosti s ostatními díky mnoha kreativním úkolům.


Bylo toho mnoho, co jsme se za ten prodloužený týden naučili. Nejprve jsme začali vizuální abecedou a základními grafickými prvky. Tedy, jak lze využít čtverec, trojúhelník, kolečko a oblouk ke znázornění jednoduchých objektů, a jaké základní prvky grafiky existují (písmo a jeho fonty, rámečky, šipky, oddělovníky, bubliny na text, aj.). Každý jsme si vytvořili vlastní vizuální slovníček, abychom si byli jistí, které z těchto jednoduchých grafických elementů jsou nám vlastní a které chceme dále používat.


Později jsme pokročili dál, a to na vizuální mind-mapping, kdy jsme se snažili metodou world café zakreslit naše asociace ke zvoleným oblastem práce s mládeží. Vytvořili jsme tedy kresby a téma outdoor vzdělávání, mezinárodní práce s mládeží, coworking a další, a to nejen jednoduché pojmy, ale také kategorie a clustery. Jak byste například nakreslili duševní psychohygiena nebo motivace?



Protože jsme zjistili, že jsou naše kresby ještě pořád hodně složité, a tudíž pro čtenáře nesrozumitelné, učili jsme se umění zjednodušování. A to jak pomocí kreslení objektů z našeho okolí, tak pomocí hry pictionary, ve které jeden člověk kreslí zadané slovo a zbytek týmu hádá, o co se jedná. Bylo to zábavné a přitom jsme procvičovali jak představivost, tak naše výtvarné dovednosti.


Dalším velkým tématem byly šablony a práce s nimi. Nejprve jsme se podívali na příklady šablon, které již existují a sanžili se je spojit s konkrétními příklady užití v práci s mládeží. A následně si i vytvořili šablonu vlastní na naši osobní realitu volnočasové práce s mladými lidmi. Vznikly tak moc zajímavé a originální náměty.


Největší výzvou pro všechny ale jistě byla metoda grafického zaznamenávání (anglicky známá jako graphic recording). Spočívá v zaznamenávání mluveného slova v reálném čase. My jsme měli za úkol nakreslit pětiminutovou TEDtalk přednášku o vnitřním kritikovi. I přes to, že byla poměrně jasná a strukturovaná, mnozí z nás si s tím nevěděli rady. Kterou informaci na plakát zařadit a kterou vynechat? Má být výsledek černobílý nebo spíše barevný? Po obdržení nezbytné zpětné vazby jsme se ještě zpětně zamysleli nad tím, jak to můžeme udělat lépe a skutečně ano. Když nás o několik dní později čekal přepis méně strukturovaného a dvojnásob dlouhého videa o zachování klidu ve stresových situacích, byl výsledek podstatně lepší. Ale myslím, že můžeme všichni prohlásit, že před sebou ještě máme mnoho tréninku, než se z nás stanou praví grafičtí facilitátoři v reálném čase.



Neméně důležitým tématem byla vizuální zpráva, kdy jsme se snažili každý vytvořit plakát tak, aby splňoval všechna obecně platná pravidla (struktura textu, jednotný font, ladící barvy apod.) a přitom, aby odrážel náš osobní styl. Vybrala jsem si téma Mindfulness v práci s mládeží, ale moc se mi to nepovedlo. Kreslit na velký papír A1 je doopravdy jiné než na A5 nebo A4.


Jedno celé dopoledne jsme věnovali workshopům na školách, kdy jsme měli vše to, co jsme se naučili použít při realizaci hodinového workshopu na zadané téma. Moje skupina se zaměřila na nedostatek vody. Připravili jsme si několik podpůrných materiálů v podobě velkého plakátu a obrázků věcí, na kterých jsme chtěli plýtvání vodou znázorňovat, ale zároveň jsme nechávali také hodně kreslit účastníky, protože nám přišlo, že je to jiné, než jen slovní nebo psaný popis toho, kde se dá voda ušetřit v běžném životě. Škoda, že jsme začali o deset minut dříve a nestihli workshop celý dokončit, ale myslím, že jsme i tak mnoho mladých lidí dovedli k zamyšlení nad tím, jak oni sami mohou pomoci situaci řešit, což byl i náš záměr.



Večer storytellingu, neboli vyprávění příběhů, nás donutil se více zaměřit na logickou strukturu grafiky a na komiksové a jednoduché zpracování složitých paradigmat, protože jsme měli v šesti obrázcích znázornit nějakou historku, kterou jsme v průběhu školení zažili. Někteří vyprávěli dobrodružný příběh ztracené Margaret, jiní hororový příběh z výletu na hrad nebo záhadu ztracené karty od pokoje, která následně otevírá všechny dveře. Byl to zábavný večer, který nám dokázal, že i jednoduché kreslení může přinést velkou změnu v procesu přijímání informací.


Poslední dny byly zaměřeny na to, jak můžeme získané kompetence využít v naší práci s mládeží zpátky doma. Takže jsme jak připravovali workshopy pro veřejnost nebo své organizace na přenos znalostí a dovedností, jež jsme zde získali. Tak jsme se rozdělili do akčních skupin, abychom využili čas mezi tímto a druhým tréninkem v dubnu 2024 ve Slovinsku, na zdokonalování a přípravy dalších výstupů (metodika, interaktivní prezentace, video, web a další, vše o grafické facilitaci).



Samozřejmě by to nebyl projekt Erasmus+, abychom se jak nebavili o YouthPassu, certifikátu osvědčujícího naši účast, tak se jeden z večerů nekonal také mezinárodní večer plný ochutnávání dobrot ze zúčastněných zemí a vzájemné mísení lokálních zvyků.


A protože se jednalo o kulturní výměnu, nechybělo ani odpoledne v centru města Cabra, kde jsme se šli podívat na místní hrad a historické budovy, stejně tak jako jsme navštívili místní centrum mládeže. Volný den na odpočinek jsem pak strávili výletem do tří nedalekých malebných městeček Iznájar, Priego a Zuheros. Zde jsme si mohli jak projít květinami ověšené úzké uličky, tak se nadchnout pro místní fontány, hrady i přenádherné výhledy. Překvapilo mě, jak moc zde byl přítomný vliv nedalekého Maroka, i když jsme se stále pohybovali uprostřed španělské Andalusie.


Jsem vděčná Sabine a Mojce, že pro nás školení vedli, Sáře za logistickou podporu a Kikovi za možnost být v jeho rodném regionu. A také programu Erasmus+, který realizaci tohoto vzdělávacího programu umožnil.





bottom of page