Nature of Growth (Rozvoj s přírodou), Liepupe, Lotyšsko
V týdnu 6. až 14. září 2026 se v lotyšském Liepupe sešlo přes dvacet pracovníků s mládeží z osmi evropských zemí, aby sdíleli své zkušenosti a outdoorovými a zážitkovými programy.
Čekaly nás nejen mnohé teoretické znalosti a koncepty, ale hlavně jsme si mnoho z nich mohli jako více či méně zkušení školitelé sami vyzkoušet v praxi. A to nejen ty, které pro nás připravil organizátorský tým, ale také některé, které jsme pro sebe připravili v malých skupinách vzájemně.
Školením se táhla linka využívání přírody nejen jako krásné scenérie a líbivého pozadí, ale její hlavní využití jako praktického nástroje a zdroje poučení i materiálu k rozvoji a aktivitám. A to v celém procesu od ustanovení základů pomocí sdílení s přírodními předměty, které metaforicky představovaly naše očekávání, přes navázání hlubšího vztahu s lesem v podobě Lesní koupele, po naše přírodu využívající outdoorové aktivity pro ostatní.
Během týdne nesměly chybět teoretická zakotvení v podobě komfortních a učících se zón, Kolbova cyklu, principů účelného dobrodružství a modelu kompetencí outdoorového školitele a terapeuta.
Věnovali jsme se také diagramu využití přírody jako spolufacilitátora, a modelům Teorie napravení pozornosti (ART), Teorie uzdravení ze stresu (SRT), Somatickému a uzemňovacímu ztělesnění (Somatic and embodied grounding) nebo Kruhu intersekcionality.
Nesměly chybět ani základy nenásilné komunikace a aktivního naslouchání, stejně jako principy poskytování zpětné vazby. Důležitý element u pořádání aktivit pro mladé i zkušenější je také Analýza výhod a risků (RBA), díky které si každý jako facilitátor.mohl hned uvědomit, jak jen potřeba účastníky před aktivitou připravit a na co si dát během zvolené činnosti pozor pro zachování zdraví i psychické pohody.
Aktivity, které jsme pro sebe vzájemně připravily, byly různorodé, stejně jako skupina sama. Začalo jsme modifikací teorie 4 štíty na tvrobu vizuálních děl z přírodnin. Na tu navázala aktivity na potřebu komunity ve všedním životě a hledání vlastního “kmene”. Dále jsme se ponořili do propojení hlubších emocí s tvorbou mandal. Po obědě nás spolehlivě probudil hon za pokladem s přesahem do sedmi pravidel Nezanechej za sebou v přírodě žádnou stopu. Na tu navázala pohádková aktivita o zvědomění si dechu a propojení s předními objekty. A celý den završilo prozkoumávání lesa poslepu, což v nádherném prostředí mechů a hub bylo krásné.
Tím, že jsme byli různorodá a často i velmi zkušená skupina, byla celá jedna část věnovaná na sdílení zkušeností a vzájemné inspirace.
Jsem vděčná organizátorům z organizace Biedrība re:view, zejména školitelkám Anně Kanepone a Lauře Prusakove, a také programu Erasmus+ za finanční podporu tohoto projektu.
