Ve dnech 13. - 22. srpna 2024 jsem se zúčastnila tzv. plavby o přerozdělování. Tak bylo totiž nazváno námořní dobrodružství na německé plachetnici Lovis, které se konalo z dánského Aarhusu do švédského Göteborgu. Společně s dalšími třiceti lidmi z Německa, Dánska, Švédska, ale dokonce i Maroka nebo Sudánu.
Klimatická krize, energetická transformace, nedostatek zdrojů, šílenství nájemného... S tím vším se vždy vynoří otázka: Kdo na tom vydělá? Kdo na tom vydělává? Kdo dává? Mnoho věcí je tak obtížné změnit, protože jsou založeny na otázkách přerozdělování. Všechny tyto krize jsou součástí krize toho, jak se k sobě navzájem chováme, jak podnikáme, jak rozdělujeme omezené zdroje. Nejbohatších 10 % populace způsobuje 50 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Těžko můžete říkat ochrana klimatu, aniž byste mysleli na spravedlivější rozdělování, protože by to mohlo být tak jednoduché: Veřejný blahobyt pro všechny místo soukromého luxusu pro několik málo lidí.
Běž, Foreste, běž
Protože jsem si nebyla jistá, jestli plavbu stihnu kvůli nějaký nečekaným potížím, vyrážela jsem nakonec docela na poslední chvíli. Ale cesta autobusem s jedním přestupem v Hamburku nakonec dopadla dobře a já do dánského města Aarhus dorazila chvíli před devátou hodinou ranní. A bylo to tak akorát, protože za dvacet minut po mém příjezdu se vyplouvalo.
První den byl velmi příjemný. Učit se jednotlivé příkazy při plavbě, naučit se, kdy je pro nás pohodlné plout s věrem a kdy křižovat proti němu. Každý jsme si také vyzkoušeli svou pozici na lodi. Já jsem měla se čtyřmi dalšími lidmi a starosti „klau“ neboli patě hlavní plachty u stěžně. Plavba byla skvělým odpočinkem a moře Kattegat zase vítanou změnou od pařného středoevropského léta. Průměrná rychlost 4 uzly, maximální 8 uzlů. Dokonce už pár lidem i přešla mořská nemoc.
Já, aktivistka – nebo ne?
Jsem aktivita, když se jen snažím změnit místo, v němž žiji k lepšímu, ale nepoutám se řetězy k benzinovým stanicím?
Ke změně lidí u moci je potřeba celá vesnice.
Kdy je ten správný čas převzít moc od ostatních lidí, přehlasovat je?
Je solidarita účinným způsobem přerozdělování? Co bych pak dával, když mi nakonec nic nezbude? Počítá se dobrý skutek?
Noc jsme strávili v přístavišti města Grenaa. To je známé místním vrakovištěm lodí, které je jasně zřetelné po levé straně, když člověk připlouvá. Jsou tam dočasně uloženy všechny již nesloužící lodě, ze kterých si ale mohou jiní námořníci přijít vybrat kousky, které by se jim hodili na opravu jejich bárky. A i loď Lovis není výjimkou – také je složena z částí pocházejících odtud. Večer jsme šli brzy spát, protože první den moři všechny unavil a ráno bylo potřeba vyrazit brzy.
Ostrov Anholt
Plavba druhého dne byla dlouhá. Z dánského pobřežního města Grenaa na ostrov uprostřed mezi Dánskem a Švědskem, s názvem Anholt. Den byl slunečný a my míjeli cestou v moři pole plné větrných elektráren. Bylo zajímavé sledovat tuto zásobárnu větrné energie v praxi. Několik lidí tento den bojovalo s mořskou nemocí i přes to, že průměrná rychlost plavby byla 5 uzlů a poslední dvě hodiny bylo potřeba jet na motor, protože nebyl vítr žádný.
Vřesem a pískem
Ostrov Anholt napůli cesty mezi Dánskem a Švédskem a malebné, ale titěrné místo. Celý jej jde překonat pěšky za necelé dvě hodiny a celá jeho západní polovina je poušť plná kvetoucího vřesu. A na té východní je kromě přístavu jen jedna vesnice a maják. Bylo zajímavé sledovat, kolik německých turistů na tento neznámý kus země na svých jachtách dorazilo, a jak výrazně to proměnilo ceny občerstvení v přístavišti oproti vesnici. Navštívili jsme také místní kostel zasvěcený šťastné plavbě všem vyplouvajícím na moři. Večer jsme se také poprvé dotkli společně tématu redistribuce (přerozdělení), kterému je plavba zasvěcena.
Jak chápeme potřebu přerozdělení světa pro lepší budoucnost?
Sdílení
Používání veřejných míst k více příjemným účelům (piknik na parkovišti)
Přesun moci a respektu
Přesun zboží a služeb
Feministická perspektiva
Vliv kolonialismu
Udržitelný výlet na jízdních kolech a jiné iniciativy
Prší
Čtvrtý den plavby jsme na moře vyjížděli již v šest hodin ráno, abychom stihli příznivý vítr. Nakonec nám vítr přihnal dokonce i déšť, což nebylo moc příjemné. Jedné skupině se při „tacku“ (otáčení lodě v křižování proti větru) dokonce podařilo roztrhnout jednu ze tří příďových plachet. Většinu dopoledne jsme tedy trávili v podpalubí i přes to, že to rozhodně ve větších vlnách není to nejlepší místo, kde na lodi můžete být. Ale alespoň jsme měli možnost diskutovat v rámci anti-aktivistického workshopu.
Proč anti-aktivismus?
Nechceme opakovat stále stejné akce, které nevedou k žádné změně, tedy nefungují.
Je potřeba kombinovat v aktivismu naději a akci.
Aktivismus může být zároveň rebelující, anebo také může napomoci ke změně politiky.
Proč všechny velké skupiny hájící zelený aktivismus v posledních měsících stagnují nebo dokonce ztrácejí svou moc?
Odpoledne se ale počasí vybralo, my si v podpalubí udělali workshop o pozitivní vizi budoucnosti planety. Byli jsme rozděleni na tři skupiny, kdy měla každá vymyslet tu nejlepší možnou budoucnost toho, jak si představuje život v roce 2050 v této oblasti lidského života. Slyšeli jsme zajímavé návrhy od více času na mikrozemědělství, po sdílenou dopravu a komunitní bydlení. K večeru jsme dopluli do švédského města Varberg.
Varberg a malba transparentu
Dopoledne bylo jako vymalované modrou barvou na obloze, takže to byl ideální čas nejen na prohlídku města Varberg, ale také k malbě transparentu a workshopu o zkrácení pracovních hodin. Při odrážení od mola se nám ale stala malá nehoda, kdy jedno ze dřev, které drží velká lana kotvící loď k pobřeží, prasklo. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale od té doby jsme je přestali používat a namísto toho tam dávaly kovové tyče. Odpoledne také proběhl na palubě lodi workshop o anti-kolonialismu.
Anti-kolonialismus a co o něm víme?
Pro tuto diskuzi jsme se snažili zaujmout tzv. pozice kritického bělošství
Anti-kolonialismus je koncept navracející zemi těm, kterým původně patřila. Snaží se o rozložení původní kolonializační logiky, zahrnující soukromé vlastnictví apod.
Kolonialismus je evropský koncept, který má v sobě i nadále mnoho moci, oddělující člověka od přírody, využívající model antropocentrismu („bílý“ člověk stojí uprostřed chápání hierarchie světa a ostatní stvoření a příroda jsou až druhotní)
Jinakost – koncept popisující chápání vlastní skupiny a těch druhých (těch divných, jiných), vedoucí k degradaci jejich postavení a posléze rasismu.
Kolonialismus znamená imperiální způsob života
Koloniální subjektivita je to, jak člověk chápe sám sebe v kontextu kolonialismu a post-kolonialismu.
Noc jsme strávili na kotvě kdesi u švédského pobřeží. A bylo to kouzelné pozdní odpoledne s koupáním při západu slunce a lahodnou večeří v podpalubí. Kdo chtěl, mohl mít přes noc bezpečnostní hlídku.
Öckerö a Donsö
Další den jsme se doplavili až na ostrov Öckerö. Maximální rychlost byla 9,7 uzlů. Kromě větru jsme chytili i nějaký příjemný proud, takže nás to neslo rychle a bez velkých výkyvů trupu lodi. Öckerö je zajímavé místo, které je spojené mostem se sousedními dvěma ostrovy. A žije zde překvapivě hodně lidí. Dokonce jsme ten večer na plachtě pořádali i veřejné kino.
Zamyšlení nad stavem doby a udržitelností zdrojů
Je řešením kratší pracovní doby nezaměstnanost? Kdo zajistí potraviny, hygienu, zdravotní péči, když to budeme dělat všichni?
Je využívání systému způsob, jak změnit budoucnost na pozitivní a udržitelnou?
Mnohé společnosti a vláda stejně používají peníze z budoucích hloubek (stejně jako během Covidu, stejně jako nyní). Mohli bychom je investovat do udržitelných řešení, protože samotná hloubka je stejně neudržitelná? Jako jsme to udělali například do solárních panelů.
Po obědě dalšího dne jsme se vydali směrem na jih, kolem „ostrovů bohatých“. Tak tady místní lidé rádi nazývají vilky s udržovaným trávníkem po celý rok i přes to, že se využívají jen jako letní domy jeden měsíc v roce. Při plavbě jsme tam udělali trochu show se zpěvem námi složené písně a vyvěšením malovaných bannerů. Noc a další dopoledne jsme strávili na ostrově Donsö, kde měli krásný malý přírodní park s bílým majákem na konci, a odkud jsme se pak už jen vydali do finální destinace, Göteborgu.
Göteborg
Göteborg je druhé největší město ve Švédsku. Dopoledne jsme si jej za docela silného deště prošli a prohlídli si jak místní pamětihodnosti, tak místa důležitá pro změnu místní politiky na více zelenou a udržitelnou. A odpoledne jsme strávili chystáním akce pro veřejnost. Během ní si mohli lidé pochutnat na večeři zdarma, poslechnout příběh o lodi Lovis nebo si vyzkoušet své znalosti o re- distribuci v kvízu. Nakonec se ještě na jednu z plachet promítal film. Přišlo přibližně kolem padesáti lidí, jak místní, tak zahraniční studenti a přistěhovalci, což bylo velmi milé uskupení lidí.
Návrat domů proběhl v pořádku, jen to teplo v Česku mi na konec srpna nepřišlo nijak skvělé. Klima se mění a je to citelně znát.
What shall we do with the upper classes
(sing as a Drunken sailor)
What shall we do with the upper classes x3
For redistribution
Refrain:
Way hey the people rise up x3
For a better future
Board their yachts and take their riches x3
For a better future
Make them live on minimum wages ×3
For a better future
Send their kids to the public highschool x3
For a better future
Make them cook in community kitchens x3
For a better future
Plough their lawns and grow potatoes x3
For a better future
Send them (off) to mars one a one way ticket ×3
For a better future
Open up the house let the homeless move in x3
For a better future