Závěrečná výprava Touzapa (Toulání za poznáním) v červnu 2024 se uskutečnila v zahraničí. A to v polském městě Wladyslawowo u moře. Tepoty nám sice moc nepřály, ale do moře vlezli všichni stejně. To by ani jinak nešlo, ne?
V průběhu týdne jsme se naučili něco málo polsky. Navštívili nedokončený zámek v Lapalicích, což je světový unikát, protože z původně plánované stavby o rozměrech 170 m2 se z toho stal objekt s rozlohou přes 5 000 m2. Nyní je to vítáné místo lidí milujících urbex a tajemno. Některá zákoutí působila doslova děsivě. Jen škoda, že všude byla taková spousta odpadků. Odtud jsme pak ještě pěšky došly 4 kilometry (dohromady tedy 6 km) do blízké vesnice Chmielno, odkud nás už vyzvednul školní autobus.
Konala se také celovýletová hra. Jednou etapou bylo hledání pokladu po městě, kdy výhrou byla velmi potřebná a praktická krabička na svačinku. Nebo bylo potřeba identifikovat obličej zloděje podle šifry, kdy každá část měla nějaké znamení. Poslední večer v chatkách jsme si užili si velkou narozeninovou oslavu hned sedmi oslavenců.
Jedno odpoledne jsme si zajeli také na poloostrov Hel, kde jsme si zašli na pláž. Spatřili ponorku! Vystoupali na maják. A dali si výborný oběd.
Unikátem výletů se staly pískové duny nedaleko města Leba, ve Slowinském národním parku. Zde jsme si nejen užili klouzání na dunách a praktikovali nacvičenou chůzi dle filmu Duna (který jsme s Touzapem viděli před několika měsíci v kině), aby nás nesežrali červi, ale také jsme zahlédli lišku!
Cestou zpět jsme se stavili v Gdaňsku, kde jsme se podívali do Muzea druhé světové války. Byla to velmi intenzivní prohlídka, ale už dlouho jsme neviděla tak pěknou expozici. Zabrala nám skoro dvě hodiny! V Gdaňsku jsme se také rozloučili s odcházejícími deváťáky, kdy rituál pokračoval ještě ve čtyři hodiny ráno v Lodži při pauze. Protože zážitky musejí být hlavně silné…
