Z dlouhého sezení u počítače mě bolí oči, mám neustále zarudlé oči a tepe mi dutě na spáncích. “K čertu s tím! Tak jsem si freelancing jako lektorka a copywriterka nepředstavovala.” Zaklapávám notebook, beru klíče od chaty a mířím se na celý víkend ztratit do barev podzimu…
Začátek týdne byl poznamenán lehkým stresem nad uzávěrkou sběru žádostí na projekty pro rok 2023 podpořených grantem Erasmus+. Nakonec jsme ale vše zvládli, a mě se podařilo podat jak Building understanding, tak Nature inside. Jsem moc vděčná za skvělé nápady všech, kdo mají chuť do toho se mnou jít, a také za podporu těch dalších, kteří mě nenechali se v té náloži práce utopit.
Hodně jsem tento týden také překládala a jako protipól jezdila na kole. Uvědomila jsem si totiž, že se na kole dá jezdit nejen v létě, když je vedro na padnutí, ale že v dlouhých kalhotech a mikině to také není k zahození. Což se nakonec ukázalo ve čtvrtek stejně jako liché, protože bylo takové teplo, že jsem byla ráda, že mám jen slabé tričko. A objevovat krásy okolí z kolího sedla? No, kdo by nebral?
Blíží se Vánoce! Cože, že mi uprostřed října kape na karbit? Ale kdeže! Jen mi z nakladatelství Kazda přišlo sebrané dílo Peter Wohllenbena, na kterou budu pro časopis Skauting psát recenzi. Udělalo mi to radost jako nikdy! Moc děkuji a již se těším na naši další mezi časopisovou a nakladatelskou spolupráci.
V pátek jsme jeli pro brambory, takže juchů, zásoby na zimu máme. A celý víkend jsem si užívala na horách. Stromy již začínají chytat nádherné odstíny žluté, červené a karmínové, a občas na mě vykoukla někde i ta houba. A i přes to, že oheň večer moc kvůli špatnému tlaku z blížící se bouřky nehořel, i tak to bylo prima a jsem moc ráda, že jsem si tento zážitek způsobila. Být v přírodě, mimo obrazovku a ruch města je lahoda.
A ještě mě návštěvou poctila má drahá kamarádka, která si na mě našla chvilinku času ve svém natřískaném itineráři, i přes to, že se tu z Nizozemska stavila jen na tři dny. To mě moc potěšilo, a musím rozhodně konstatovat, že ty tři hodinky v Levandulové kavárně rozhodně nebyly dostačující. Dokázala bych si s touto milou duší povídat klidně až do dalšího rána. Také to tak máte, že s někým nevíte, kdy přestat mluvit?
A kdybyste chtěli jeden knižní tip, tak mě v poslední době moc zaujaly dvě knihy. První je dílem dvou velkých autorů Stephena Kinga a Richarda T. Chizmara Kouzelná skříňka pro Gwendy. A její pokračování napsal už jen Richard T. Chizmar a nese název Kouzelné pírko pro Gwendy. Představovali jste si někdy, že by Pandořina skříňka existovala ve 21. století a dostala se do rukou malé holky?
