Konec září se přehoupl do října a já měla několik perných dní v redakci Skautingu stejně tak jako s chystáním projektů pro říjnovou uzávěrku programu Erasmus+.
Redakční porada
O víkendu 23. - 25. října 2022 se konala redakční porada časopisu Skauting, kam se nás na základnu Mercedes v Novém Městě na Moravě sjelo šest. Tedy vlastně jen čtyři, protože dva členové se zúčastnili porady online, ale i tak to beru jako úspěšný počet vzhledem k tomu, že se v ten samý čas konaly volby.
V sobotu jsme absolvovali program o sebe-řízení od školitelů z organizace Na Zemi, který nás ponoukl k zamyšlení se nad tím, jak chceme jako redakce nadále fungovat, a nastavil nám několik oblastí, nad kterými jsme si mohli udělat interní zpětnou vazbu, abychom zhodnotili, jak na to jsme. Byl to náročný, ale přínosný proces, který nám ukázal naše silné i slabé stránky, a nastínil nedokonalosti, kterým se chceme věnovat do budoucna. Zároveň jsme také naplánovali teze únorového čísla.
Říjnové číslo Skautingu do tisku
Den po návratu z porady redakce mělo jít také rovnou do tisku říjnové číslo. Sice se tak nestalo, protože naše grafička měla ten týden dovolenou, a předávání dokončovacích prací zabralo delší čas, než jaký jsme předpokládali, ale nakonec se odeslání protáhlo jen o jeden den. Za to si polovina čtenářů bude moci vychutnávat jednu verzi obálky, a druhá jinou. Snad tedy jejich překvapení nad tímto uspořádáním převáží nad tím jednodenním zpožděním.
Erasmus+ deadline
Letos jsem se rozhodla vkládat více energie a času do programu Erasmus+ a zrovna na začátku října se blíží poslední z letošních uzávěrek pro podávání návrhů výměn mládeže a školení. Posledních několik týdnů tedy úpěnlivě pracuji na dvou žádostech, kterou doufám, ke 4. říjnu 2022 podám. Držte mi palce.
Svatý Václav
Volný středeční den jsem využila k návštěvě Olomouce a darování plazmy. Sice jsem tam ještě tento rok nebyla, protože se kolem mě pořád něco děje, ale připadala jsem si tam jako doma. Stejný proces, stejné milé sestřičky a stejný hodinku trvající odběr. Zkuste to také.
A potom ještě honem na Horní náměstí zorganizovat maličkou akci Sousedský happening. Moc se mi do toho sice nechtělo, ale nakonec se pocitová mapa Olomouce, možnost napsat milé přání sousedům a free hugs moc povedly.
Hory a kamarádi
Prodloužený poslední zářijový víkend jsem strávila na naší oblíbené chatě U Jarouše na Vysoké. Jezdíme sem již několik let a vždycky je to tu moc prima. Být takto v horách s kouskem nádherné přírody, ale přitom mít na dosah ruky myčku nádobí nebo například saunu, je skvělá kombinace. Ne, že bych nějak nutně potřebovala luxus, ale s dětmi je to tak jednodušší. A navíc věřím v to, že je občas potřeba se hýčkat. K tomu skvělá společnost, dlouhé povídání až do noci a deskové hry - to je víkend, jak má být.
