V pátek 31. května 2024 jsem se zúčastnila semináře Jak učit o klimatické změně na ZŠ a SŠ, kterou organizovala iniciativa Fakta o klimatu. A nejen, že jsem se seznámila s množstvím zajímavých lidí, ale dozvěděla jsem se také několik faktů, které jsem do té doby netušila. A navíc jsem zase po delší době začala být doopravdy ohledně klimatické krize přiměřeně pozitivní. Protože pro učení o tomto tématu je nesporně nutné „mít naději“.
Oteplení Země
Planeta Země se za každý rok oteplí o 0,6°C, což si můžeme představit jako oteplení se o tuto hodnotu na každých sto výškových metrech (tedy smrk, který dříve rostl úspěšně ve výšce 900 m n. m. dnes úspěšně roste ve výšce 600 m n. m. a výše hyne). Od roku 1961 se tedy průměrná teplota Země zvýšila o 2,2°C. A to zejména díky jevům jako spalování fosilních paliv a nevhodnou energetikou. To zapříčinilo například, že se dnes kůrovec namísto dvakrát ročně líhne čtyřikrát ročně.
Očekává se, že v roce 2050 bude průměrná globální teplota Země mít +1,5° (tedy celková průměrná hodnota poskočí na 10,5°C).
Melankovičovy cykly (výkyvy zemské osy) neovlivňují teplotu na Zemi natolik, aby to mělo dlouhodobý vliv na oteplování. Vždy v klimatických cyklech existovaly extrémy, tedy jakési dolíky, do kterých spadalo počasí toho kterého roku, ze kterých se kulička vždy dokázala vyvážit přes nestabilní klima do jiného extrému (protože klima je multistabilní systém, který může existovat po nějaký čas jako extrémně suché a teplé počasí, po jiný jako extrémně deštivé a chladné, nebo plné sněhu apod.). Aktuálně je však oteplení planety tak velké, že už k přehoupnutí z extrému, ve kterém jsme nyní, asi nikdy nedojde.
Koncentrace CO2 ve vzduchu
V roce 2022 byla koncentrace CO2 ve vzduchu 421 ppm (percent per mile), kdežto dnes, ke květnu roku 2024, je to již 427 ppm. Často se můuví, že je to tak v pořádku, že v minulých 800 000 ůetech vždy na Zemi existoval jakýsi cyklus dob ledových a meziledových, který přinášel významné změny koncentrace CO2. Což byla sice pravda, ale nikdy nedošlo k většímu přesahu, než na 300 ppm. (Koncentrace vzduchu je měřena z bublinek vzduchu v ledovci na Antarktidě, tedy přímou vědeckou exaktní metodou, případně se u vzorků starších 800 000 let odhaduje ze složení vzduchu ve schránkách mořských živočichů.) Hodnota naměřená dnes je téměř dvojnásobně vysoká. Růst začal po roce 1698, tedy průmyslové revoluci. A dnes se k tomu ještě přidává tzv. skleníkový efekt, který je dokázán družicovými měřeními propustnosti atmosféry na vlnových délkách odpovídajících CO2 a metanu.
Emise
Růst emisí se v roce 2024 pomalu zastavuje. Největší příčinou jsou fosilní paliva a odlesňování. Současný odhad zastavení oteplení díky nulovému přidávání emisí do atmosféry bude cca za 10 - 15 let. Nicméně oteplení jako takové má nějakou setrvačnost, takže například růst hladin oceánu se očekávaně zastaví až po dalších 300 letech.
Současná produkce je 12 tun CO2 na osobu. Skládá se z: produkce masa (3,5%), letadla (1%), automobily (9,4 %), vytápění domácností. Řešením je dekarbonizace, jelikož aktuálně 43% emitentů jsou velké firmy (konkrétně 50 největších podniků: rafinérky, teplárny, ...) - není to tedy v rukou lidí, jednotlivců. Jejich snaha sice pomáhá, ale v dlouhodobém měřítku je potřeba změnit chování firem a států.
Bludný kruh viny
Klimatická změna a řešení jednotlivých jejich dílčích dopadů se typicky připisuje třem aktérům: státy - firmy – lidé. Ti však v procesu přijímají různé role. Je jednoduché adresovat problémy lidem, protože se jedná o jednoduché a nenáročně podané řešení a akci. Kdežto na státní úrovni již je to složitější a trvá to déle, například regulace daněmi a úlevami, změna vzdělávání apod. A středně dlouhé a náročné je pak ovlivnit chování firem, jelikož to jsou často ti, kteří těží nebo spalují fosilní paliva, instalují solární panely. Lidé však mají svůj podíl zodpovědnosti jako spotřebitelé a voliči, nebo také zaměstnanci (státních i soukromých) firem.
V celku vypuštění emisí skleníkových plynů jsou stát a firmy zodpovědní za sektory výroby elektřiny a tepla a průmyslu. Kdežto lidé mají vliv na dopravu a bydlení (vytápění) a bankovnictví. Mezi dalším faktory pak patří zemědělství nebo organický odpad (třídění), který může být na pomezí, protože jej neovlivní jen lidé, ale také firmy samotné. Ale my nejsme jenom lidé, jsme společnost.
Proto existují tři jednoduché kroky ke snížení vypouštění emisí do ovzduší:
1. Najdi energetické úspory
2. Elektrifikuj
3. Vyrob dostatek čisté elektřiny
RVP základních a středních škol
Aktuálně probíhá revize školních RVP, kdy je zde klimatická krize zejména v oblasti Člověk a příroda, tedy mezi přírodními vědami a jevy. Je tím pádem spíše vymezená vůči geografii, fyzice a chemii, kterých se ale také úzce dotýká. Kde není vůbec, a měla by být, jsou jazyková vybavenost pro cápání textů a v kritickém myšlení.
Pozitivní příklady
Světové emise CO2 se zastavují, očekává se v příštích třech letech stagnace a mírný pokles (větrné a solární elektrárny), čemuž otevřely dveře mim jiné také emisní povolenky. Čína má 2x více solárních panelů na obyvatele než Česko. Emise budou nadále klesat i kvůli ekonomice (bude levnější využívat obnovitelné zdroje energie).
Do roku 2060 svět dosáhne svět uhlíkové neutrality a nebude žádná doba ledová (možná však bude doprovázena válkami a velkými migracemi).
Dekarbonizace Česka vyjde pravděpodobně ekonomicky na 2% HDP (což je aktuální armádní rozpočet) – tedy je to pro nás řešitelný problém (například pro představu, UK šlo do 2. světové války s využitím 30 % HDP a také to zvládli).
Obnovitelné zdroje elektřiny: územní stopa na 25 TWh elektřiny ročně by ze solárních panelů pokryla 0,5 % rozlohy ČR ročně (solární panel funguje efektivně cca 40 let a tato doba se s lepšími technologiemi neustále zvyšuje, plus jsou panely snadno recyklovatelné). Z větru by pokryly 1,3 % rozlohy ČR. Nebo pak přes 15 % rozlohy ČR by bylo pokryto při využívání biomasy, což není výnosné ani dnes. Cenové parametry transformace zdrojů energie vychází takto: slunce 50 Euro na MWh, vítr 60 Euro na MWh, jádro 100 Euro na MWh, biomasa 200 Euro na MWh, hydro není kam stavět. Dnes je více než 50 % zdrojů bráno z uhlí (které ale 2027-2028, max. 2030 kvůli ekonomice stejně skončí).
Další literatura:
Škola, která chrání klima
Klima je příležitost
Klima se mění a co my
Atlas dekarbonizace Česka (prosinec 2024)
There is no Planet B
Spolky CI2 a Susto
nápad na aktivitu pro kreativní: vytvořit hru Timeline s hlavními událostmi významných českých klimatických událostí
Děkuji Faktům o klimatu a zejména Ondráši Přibylovi a Martinu Křížovi za skvělý poučný a praktický seminář.
Komentarze