Tento týden jsem byla opět píchnuta do mozku (negativně), vymalovala pět omalovánek, upekla jednu bábovku a jednu žemlovku a našla dohromady čtrnáct nových kešek v terénní hře geocaching.
Haiti
Na Haiti nyní panuje období sucha. Alespoň podle toho, co nám hlásí naši tamní partneři. Teploty nad 30 °C a žádný déšť. Což je po obdobích hurikánů, které naštěstí nebyly loňský podzim nijak velké, a neustálých dešťů vítaná změna.
Mě pracovně zaměstnává stále otázka „co se zbylými diáři na rok 2021“, uhánění neplatičů za loňský rok, vystavování nových adopcí pro potenciální adoptivní rodiče, a hlavně plánování nadcházejícího půl roku. S nekončícím nouzovým stavem, malým výnosem Tříkrálové sbírky a obecně obtížným plánovaním je to skutečně výzva.
V úterý jsem byla v Olomouci. Jednak kvůli povinnému antigennímu testování pro všechny naše zaměstnance, pak také kvůli vyřešení akutních administrativních záležitostí. Celý den nakonec završila skoro dvouhodinová porada (obvykle trvá půl hodiny), na které jsme řešily nahromaděnou agendu za několik posledních týdnů. Vše je ale dynamické, takže i některé záležitosti, které jsme si v úterý vymysleli, jsme zase ve čtvrtek při online poradě měnili.
Zbytek týdne jsem tedy měla homeoffice, který si stále nemohu vynachválit. Je to pro mě úspora času, financí a hlavně nervů, protože se nemusím trmácet do Olomouce ve vlaku plném občas velmi podivných spolucestujících.
Odpoledná
Krom toho, že mnoho času po odpoledních trávím sněním o dalekých cestách, jak jsme se jich přes Silvestra namlsala, tak je také trávím aktivně venku, co to jen jde. A zbytek večerů se pak snažím věnovat sama sobě, svému rozvoji nebo práci na některých svých zálibách. Nejen, že tedy podnikám vycházky do bludiště ulic města, nebo i do polí a lesů nedaleko, ale například stále vyhledávám cestovatelské přednášky ke shlédnutí a inspiraci nebo si s obvyklou pečlivostí vybavuji omalovánky pro odpočinek mozkovým závitům. Snažím se také nezapomínat na své přátele, ať už v Čechách nebo v zahraničí. Kdy jste naposledy napsali někomu, že vám chybí, vy?
Po keškách
Víkend jsem měla dílem odpočinkový s knihou, pečením bábovky (učím se oddělovat žloutek od bílku, jelikož to je dovednost, kterou příliš neovládám) nebo děláním žemlovky pro celou rodinu; dílem aktivní při lovení kešek v okolí Vikýřovic a Nového Malína. A že mě tentokrát ty malé potvůrky potrápily a překvapily. Nalezla jsem krásně vyřezávanou kešku ve formě falešné ptačí budky, nebo dokonce umělé poleno s dutinou uvnitř na uschování logovacího bločku. Procházka spojená s malilinkatým dobrodružstvím – to je idyla jako ze Správné Pětky.
