Kromě toho, že se toho dnes moc neudálo, tak se ale konala moje oficiální první redakční rada k vydávání našeho podnikového plátku. Jakože je to jakýsi, podle našich, renomovaný šasopis. Ale jediné, co vidím zatím já, že se mi válí ve skladu, zabírá místo a práší se na něj. Ale já ještě vymyslím, co s tím, abych tam místo něj mohla umístit nějakou literaturu, kterou by si pro změnu i někdo chodil půjčovat. :-) No, tak jsem tam byla oficiálně zbytku představena, řekla všem: "Ahoj.", a to bylo jediné, co jsem za tu hodinu a půl pronesla. A to to snad mám příště celé řídit já, ten potlach. No, bude to sranda.
Jinak se stále hrabu ve statistikách. Tentokrát jsem zjistila, že je pro změnu vydávalo i naše okresní oddělení ČSU v Šumperku. Prič?!? A stále nevím, kde vzít těch moc milionů na udžení elektronických informační zdrojů (chápej, databází) a tak vůbec. To, že mi stojí ve frontě ještě milion dalších věcí, už něm netrápí. Jinak bych se z toho fakt picla. Ale přijde mi, že je to celé už tak nějak více v pohod.ě Dokonce mám pocit, že mě už i opustila taková ta nervozita z nové práce. Jakože málo piju pořád. Ale že jsem se dne poprvé naobědvala, aniž by se mi svíral žaludek, a dokonce jsem měla i trochu hlad (i za to zřejmě mohla ta porada).
Jo, a minule jsem slíbila, že nafotím ty super historické vychytávky. Tak děrovačka je k vidění zde. A je to tedy umělecký kousek, to se musí nechat. Komunisti to měli dobře vymakané. To by v případě vykradení knihovny zabilo při dobré ráně i vola.. Hihi.
A pro ty z vás, kdo to nevědí. tak knihovníkem byl (a je) například i Jarek Nohavica. A napsal tom i píseň. Nečekaně se jmenuje Knihovník.